V pondělí se cena zlata přehoupla přes magických 2 000 dolarů za unci. Stojí za tím hrozba finanční krize vyvolaná krachem tří amerických bank včetně Sillicon Valley s kapitalizací přes 200 miliard dolarů i nejistá situace druhé největší švýcarské banky Credit Suisse.
Tváří v tvář hrozící krizi a nejistotě se investoři po celém světě začali uchylovat právě k bezpečné investici v podobě zlata. Jeho hodnota by nicméně mohla v dohledné době zase klesnout – roli v tom může hrát jak avizovaný odkup Credit Suisse konkurenční společností UBS, tak skutečnost, že bude americká centrální banka pokračovat v navyšování úrokových sazeb.
Krach šestnácté největší americké banky Sillicon Valley Bank spustil hrozbu globální krize. Aby toho nebylo málo, na konci minulého týdne probleskla zpráva, že má potíže také kalifornská banka First Republic Bank.
Záchranné lano ve výši 30 miliard dolarů jí však okamžitě poskytlo jedenáct velkých amerických bank, mezi něž patří například JP Morgan Chase, Bank of America či Citigroup. Z historie již víme, že se krize v dnešním globalizovaném světě šíří velmi rychle – stačí si vzpomenout na rok 2008, pád společnosti Lehman Brothers a vznik recese, která se jako tsunami okamžitě přelila do celého světa.
Aktuální bankovní krize se tak postupně začala dostávat i do Evropy. Jako první jí byla zasažena již tak problémy nasáklá švýcarská banka Credit Suisse, která patří mezi nejvýznamnější instituce tohoto druhu na světě. Trhy v pondělí zareagovaly negativně a akcie evropských bank začaly padat do červených čísel.
V této situaci se opět potvrdila funkce zlata jakožto uchovatele hodnoty v nejisté době. V pondělí vystoupala na roční maximum a přehoupla se přes magickou hranici 2 000 dolarů za unci (cca 2 013 dolarů, což je něco přes 45 tisíc korun). Ještě 8. března se přitom cena zlata pohybovala na úrovni 1 811 dolarů za unci, v přepočtu tedy asi 40 500 korun. Během necelých dvou týdnů tak vzrostla zhruba o jedenáct procent. Ceně zlata na tuzemských trzích nicméně nahrává i slabší koruna.
Následující vývoj trhu a s ním samozřejmě i ceny zlata bude závislý hned na několika faktorech. Zásadní bude vývoj na bankovním poli. Pokud by nedošlo k uklidnění a situace se nadále zhoršovala, je pravděpodobné, že bude hodnota zlata nadále stoupat a může dojít i k pokoření dalších rekordů. Banky nyní zažívají tlak na odliv finančních prostředků a je otázkou, zda jej vydrží. Scénáři stabilizace nahrává zpráva z nedělního večera o tom, že Credit Suisse převzala další švýcarská banka, UBS.
Dalším významným faktorem je vývoj na poli úrokových sazeb. Již v minulém týdnu zvedla například ECB svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,5 % na 3,5 % a ukázala tak jasný cíl zkrotit inflaci. Významnou roli tento týden sehraje zasedání americké centrální banky, která by měla rozhodnout o dalším směřování své měnové politiky. Šéf FEDu Jerome Powell před nedávnem pronesl, že by se úroková sazba mohla zvýšit o celé půlprocento namísto pouhých 0,25 %. Pokud si centrální banka tuto strategii uchová, cena zlata pravděpodobně poklesne. Po nástupu bankovní krize je však možné, že se přístup FEDu změní. Upustí-li od své dosavadní jestřábí politiky a sazby nezvýší či je za účelem podpory trhů dokonce sníží, může dojít k ještě výraznějšímu růstu ceny zlata. Takové chování by bylo signálem, že rizika jsou větší, než se může zdát. V reakci na to by se daly očekávat prudší reakce trhů a další růst poptávky po bezpečí v podobě zlata. Cenu zlata pro české investory nicméně určuje i stav české koruny, který je také třeba sledovat.
Zdroj: Jakub Petruška, analytik společnosti Zlaťáky.cz
Přidejte odpověď