Bankovní rada ČNB ponechala 2T repo sazbu opět beze změny. Ve prospěch zvýšení sazeb (o 25bb) hlasoval jeden člen bankovní rady, ostatní členové souhlasili se stabilitou. Současně bylo rozhodnuto o tom, že ČNB bude i nadále bránit případným nadměrným výkyvům kurzu koruny.
K těm ale navzdory turbulentnějšímu dění na finančním trhu v posledních několika dnech nedošlo. Tisková konference byla stručná. Guvernér se vymezil proti očekávání trhu, který dle FRA sazeb vyhlíží snížení úrokových sazeb do konce roku 2023 o 100bb, což by znamenalo pokles hlavní úrokové sazby na 6 % z aktuálních 7 %. Současně A. Michl uvítal silnou korunu, která napomáhá utahovat měnové podmínky a dodal, že by „mohla být i silnější.“
Stejně jako na předchozích jednání bankovní rady ČNB nebyla vyloučena možnost dalšího zvýšení sazeb, pokud by se například v datech ukázal silnější než očekávaný růst mezd. Podle nás je ale na zvýšení sazeb s ohledem na časovou prodlevu působení úrokového kanálu na cenový vývoj již pozdě. Inflace je již několik měsíců výrazně nad 2% inflačním cílem, což vedlo k odkotvení inflačních očekávání. Je otázkou, zda by hike o 25bb měl dostatečnou signalizační sílu ovlivnit smýšlení firem o inflaci.
Vpředhledící reálná úroková sazba – nominální úroková sazba mínus inflační očekávání – relevantní pro plánování nákupů či investic, je při zahrnutí inflačních očekávání nefinančních podniků na tři roky dopředu neutrální. Při zohlednění inflačních očekávání finančního trhu je pak ex-ante reálná sazba výrazně kladná (zhruba u 4,4 %), jak argumentoval na dnešní tiskové konferenci guvernér Michl.
Finanční trh vyhodnotil zasedání ČNB mírně jestřábím směrem. FRA kontrakty poskočily nahoru a investoři tak nepatrně zmírnili sázky na letošní snižování sazeb. Výnos dvouletého vládního dluhopisu v reakci na ČNB vzrostl o 0,12 procentního bodu na 5,39 %. Koruna vůči euru posílila na 23,57 EUR/CZK, nicméně směrem k silnějším úrovním se vydala již dnes ráno.
V naší prognóze nadále počítáme s prvním snížením úrokových sazeb letos v srpnu. Celková inflace v našem výhledu dosahuje jednociferného čísla (v meziročním srovnání) zhruba v polovině letošního roku. I jádrová inflace, díky zvolnění poptávky domácností, v rámci prognózy ztrácí postupně sílu. Tento vývoj by měl vést i ke snížení inflačních očekávání, což by při stabilitě nominální úrokové sazby dostalo reálnou sazbu na vyšší úroveň, než kde aktuálně je, a kde ji ČNB vyhodnocuje jako dostatečně restriktivní. Na konci letošního roku očekáváme hlavní úrokovou sazbu na 6 %.
Zdroj: komentář Raiffeisenbank
Přidejte odpověď