Začátkem minulého týdne uběhl nejzazší termín, do kdy se museli provozovatelé digitálních platforem, tedy virtuálních tržišť, na kterých lidé a firmy nabízejí své zboží nebo služby, povinně ohlásit finanční správě. Ta po nich zároveň vyžaduje více informací o proběhlých transakcích, aby mohla správně vyměřit daně.
Změnu ve zdanění tak mohou pocítit sami prodejci, v případě Airbnb poskytovatelé krátkodobého ubytování. Vyjma Airbnb se povinnost týká předně tzv. alternativních taxislužeb jako Bolt, Liftago a Uber, ale i dalších platforem, které slouží jako prostředník mezi prodejci a zákazníky. Téma přibližuje daňová poradkyně Lenka Lopatová, partnerka společnosti BDO.
Povinnost nahlásit se na finanční správě, shromažďovat data o prodejích a následně je zasílat finanční správě uložila digitálním platformám novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Novela platí od prvního dne letošního roku s tím, že od stejného termínu až do začátku tohoto týdne, pondělí 3. dubna, měli provozovatelé digitálních platforem na to se na finanční správě povinně ohlásit.
Přijatá novela vychází z evropské směrnice DAC7 a obecně také ze snahy Evropské unie o větší kontrolu nad novým typem podnikání, který představují právě digitální platformy. Ty dosud stály často mimo právní úpravu členských států, panovala u nich nejistota ohledně správného odvádění daní a scházel jednotný postup členských států.
Ohlašovací povinnost se nevztahuje na internetové stránky či mobilní aplikace, které pasivně informují o zboží či službách nebo o nemovitostech k pronájmu. Tedy ty, které fungují pouze jako jakási nástěnka, kdy k realizaci obchodu a s ním související platby je nezbytný fyzický kontakt mezi prodejcem a zákazníkem. Ohlašovací povinnost se rovněž nevztahuje na prodeje, jež svým objemem nepřekročily zákonem stanovený práh významnosti.
Ovšem platformám, které měly povinnost se u finanční správy ohlásit, hrozí pokuta až ve výši jednoho a půl milionu korun, pokud tak neučinily.
Povinnost předávat informace se týká jak platforem, tak samotných prodejců
Provozovatelům digitálních platforem kromě ohlášení vzniká povinnost doložit vždy za celý rok informace o prodejích zboží či služeb realizovaných prostřednictvím platformy jednotlivými prodejci do konce ledna dalšího roku. Poprvé tak povinnost dodat přehled Specializovanému finančnímu úřadu připadá na termín 31. ledna 2024 za období roku 2023.
Za prodejce, jejichž prodeje prostřednictvím platformy budou oznamovány, jsou přitom považovány jak nepodnikající fyzické osoby, tak právnické osoby, ale také jednotky bez právní osobnosti jako sdružení a fondy.
Povinnost reportovat prodeje bude vyžadovat dobrou spolupráci mezi prodejcem a provozovatelem platformy. V případě, že prodejce neposkytne provozovateli potřebnou součinnost, je provozovatel oprávněn uzavřít účet prodejce na platformě a znemožnit mu opětovnou registraci, nebo nevyplatit tomuto prodejci protiplnění.
Lze předpokládat, že oznamovací povinnost bude klást zvýšené nároky na dosavadní reportingové sestavy provozovatelů platforem. Provozovatelé platforem by proto měli včas nastavit své informační systémy tak, aby byli schopni oznamovací povinnost splnit, co se týče požadované struktury dat, kterou budou povinni předat správci daně.
Finanční správa je oprávněna informace získané od provozovatelů platforem poskytnout zahraničním daňovým správám v rámci pravidelné mezinárodní výměny informací.
Účelem je spravedlivé zdanění příjmů z digitální ekonomiky
Zavedení nové povinnosti provozovatelů platforem nemá za cíl pouze získání informací o příjmech nepodnikajících fyzických osob realizovaných prostřednictvím online tržišť a zefektivnit tak doposud pouze namátkově prováděné kontroly vybraných platforem, jakými byly v minulosti například kontroly zaměřené na krátkodobé pronájmy nemovitostí. Získané informace mohou být v budoucnu použity i pro účely spravedlivého zdanění příjmů z digitální ekonomiky, které je diskutováno na poli OECD v rámci takzvaného 1. pilíře. Jedná se o nový koncept zdanění, kdy v digitální ekonomice pro právo na zdanění není důležitá fyzická přítomnost prodejce na cílovém trhu, ale hodnota prodejů, kterých je na cílovém trhu dosaženo.
V praxi je možno takovouto situaci demonstrovat na nadnárodní skupině podniků využívajících digitální ekonomiky, v níž jedna ze společností je provozovatelem platformy, prostřednictvím které jiná ze společností nabízí své produkty určené pro cílový trh, na kterém skupina nemá žádnou fyzickou přítomnost. Cílem OECD je dosažení jednotného přístupu, díky němuž by mohlo dojít k větší míře zdanění skupiny podniků digitální ekonomiky v zemích, kde tyto podniky nabízí své produkty.
V souvislosti s nadnárodními skupinami podniků je třeba si uvědomit, že česká finanční správa může v budoucnu svoji pozornost zaměřit spíše než na zdanění příjmů zahraničních prodejců, jakožto skupinových uživatelů digitální platformy, na způsob stanovení výše odměny českého provozovatele platformy. To platí zejména v situaci, kdy si vývoj takovéto platformy vyžádal nemalé počáteční investice.
Autor: Lenka Lopatová, daňová poradkyně ze společnosti BDO
Přidejte odpověď