Tuzemská ekonomika na hraně recese, letos bude stagnovat a v příštím roce vzroste jen mírně. Inflace se výrazně sníží, uvedli hlavní ekonomové bank v prognostickém panelu České bankovní asociace.
Ekonomové přehodnotili vývoj ekonomiky k mírně slabším hodnotám a pro letošní rok tak konsensus přepokládá její stagnaci.
V příštím roce by měl růst dosáhnout 2,3 %, oproti předešlé prognóze je ale také nižší, a to zejména s ohledem na pomalejší ekonomický vývoj v zahraničí. Inflaci pro letošní rok stále čekáme ve výši 11 % a v jeho závěru kolem 8 %. V příštím roce ale dosáhne v průměru 2,5 % a na konci roku pak 2 %. V obou případech se odhad inflace oproti květnové prognóze mírně snížil s ohledem na dosavadní rychlejší útlum inflačních tlaků.
Na trh práce ekonomické zpomalování dopadá omezeně a míra nezaměstnanosti setrvává na nízkých hodnotách. Odhad růstu mezd pro letošní rok je přesto mírně nižší. Od konce letošního roku však začnou opět růst i reálné mzdy.
Úrokové sazby ČNB začnou klesat již letos, někteří členové panelu nicméně počítají s prvním poklesem sazeb až v příštím roce. Koncem příštího roku by se hlavní sazba centrální banky měla nacházet mírně nad 4 %. Kurz koruny pro letošní i příští rok se očekává kolem úrovně 24 Kč za euro, ačkoli jednotlivé odhady se v tomto ohledu rozcházejí.
Nejistota globálního vývoje přetrvává
Vývoj globální ekonomiky zůstává smíšený. Na jednu stranu se snižuje šance, že ekonomika Spojených států amerických vstoupí do dlouho očekávané recese, na druhou stranu ekonomické oživování v Číně zůstává nadále pomalé a také výhled pro země eurozóny se zhoršil. Inflace v hlavních ekonomikách dosáhla vrcholu. Stejně tak se poblíž svých vrcholů nachází úrokové sazby hlavních centrálních bank, klíčový ale bude další pokles zejména jádrové inflace. V tomto ohledu pomáhá skutečnost, že ceny řady komodit včetně energií se již ustálily na nižších úrovních a obavy z nedostatku energií se tak výrazně snížily.
Navzdory některým pozitivním zprávám, jako je i odeznívání potíží v dodavatelských vztazích, se předstihové indikátory zejména v průmyslu zhoršují a naznačují slabší ekonomickou aktivitu pro eurozónu, hlavně pak pro Německo, což komplikuje vyhlídky i pro tuzemskou ekonomiku a její očekávané oživování od druhé poloviny letošního roku.
Tuzemská ekonomika se stále pohybuje na hraně recese
Nová prognóza ČBA pro letošní rok předpokládá jen velmi mírný růst tuzemské ekonomiky o 0,1 %. Oproti květnové prognóze se odhad nepatrně zhoršil a vrátil se tak zpět na odhad z kraje letošního roku. Ačkoli se ekonomika dostala z mírné recese rychleji, její zotavování v první polovině roku je velmi pomalé a předběžný odhad HDP za druhé čtvrtletí potvrdil, že vesměs stagnuje.
K meziročnímu růstu se dle současné prognózy vrátí ve druhé polovině roku a v posledním čtvrtletí by již měla růst více než o 1 %. Za celý letošní rok ale bude vesměs stagnovat. V příštím roce pak růst ekonomiky zrychlí a měl by se pohybovat mírně nad 2% hranicí. Oproti květnu se odhad růstu zmenšil, což souvisí nejen se slabší spotřebou domácností a investiční aktivitou, ale také slabou úrovní zahraniční poptávky a pomalejším růstem našich hlavních obchodních partnerů. Dle dosavadního vývoje se sice tuzemská ekonomika ukázala být relativně odolnou vůči negativním vlivům spojeným s energetickou krizí, k nastartování rychlejšího zotavování ale dochází jen velmi pomalu.
V tomto ohledu ČR zaostává za většinou evropských zemí. Alternativní ukazatel výkonu tuzemské ekonomiky, kterým je hrubá přidaná hodnota, však ukazuje, že se tuzemská ekonomika recesi vyhnula a mírně roste. I to je jedno z vysvětlení skutečnosti, že se na tuzemském trhu práce recese měřená HDP téměř neprojevila.
Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace:„Ze zahraničí přichází smíšené zprávy, méně pozitivně v tomto ohledu vyznívá slabá zahraniční poptávka a zejména slabý výkon německé ekonomiky. I z toho důvodu se pro druhou polovinu roku čeká jen velmi opatrné oživování tuzemské ekonomiky, která za celý letošní rok bude jen stagnovat.“
Prognóza nadále předpokládá citelný pokles spotřeby domácností, ta by měla letos klesnout téměř o 3 %.
Oproti minulé prognóze tak spotřeba bude klesat výrazněji, což je dáno doposud slabším vývojem maloobchodních tržeb, které v první polovině roku poklesly meziročně o 7 %. Ačkoli ve druhé polovině roku se reálný propad tržeb zmírní i vlivem nižší srovnávací základny, spotřeba domácností zůstane nadále utlumená kvůli propadu reálných příjmů. V příštím roce by se měla vrátit k růstu kolem 3 %, což bylo běžné v dobách před pandemií.
Vládní spotřeba by měla letos růst kolem 2 %, méně k růstu však přispějí investice, které nová prognóza přehodnotila oproti té květnové směrem dolů. Kombinace vysokých úrokových sazeb a zejména ekonomické nejistoty vedla k citelnému snížení investiční aktivity firem i domácností a investice tak budou letos vesměs stagnovat. V příštím roce by měla investiční aktivita opět růst kolem 2,5 %. Vzhledem k slabšímu vývoji v zahraničí se očekává ve srovnání s květnem slabší růst exportu, který byl v první polovině roku obecně silný zejména v důsledku dokončování nedodělků v automobilovém sektoru po zmírnění potíží v dodavatelských vztazích. Tento vývoj však pravděpodobně nebude udržitelný i v druhé polovině roku, což naznačují slábnoucí nové zakázky a předstihové indikátory z průmyslu.
Trh práce se vyvíjí nad očekávání a podíl nezaměstnaných osob se letos zvýší jen nepatrně
Tuzemský trh práce zůstává nadále napjatý a míra nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice je nejnižší v zemích EU. Celkový podíl nezaměstnaných osob v roce 2022 dosáhl v průměru 3,4 %, což je hodnota jen nepatrně vyšší než v roce 2018, kdy už trh práce vykazoval výrazné známky přehřívání. Poslední vývoj podílu nezaměstnaných osob byl v souladu s očekáváním, a tak odhad setrvává na hodnotě 3,7 %. Pro příští rok se pak nepatrně zlepšuje na 3,6 %.
Růst průměrné mzdy letos dosáhne necelých 9 %. Oproti předešlé prognóze se hodnota nepatrně snížila vzhledem k slabšímu růstu mezd za 1. čtvrtletí. Vzhledem k dvouciferné inflaci ale za celý letošní rok průměrné mzdy klesnou o 2 %, koncem roku by měly začít mírně růst a v příštím roce se zvýší na hodnoty kolem 4 %. Nominální růst mezd v příštím roce se stejně jako v předešlé prognóze předpokládá ve výši 6,5 % s tím, že bilance rizik prognózy jsou ve směru rychlejšího růstu mezd. To odpovídá i vyššímu odhadu růstu mezd v poslední prognóze ČNB ve výši 7,8 %.
Kurz koruny byl začátkem srpna ovlivněn nečekaným rozhodnutím ČNB ukončit intervenční režim, který byl v platnosti od května minulého roku.
Centrální banka však od října 2022 na trhu ve prospěch koruny neintervenovala. I tak byla ale platnost intervenčního režimu pro trh ujištěním, že centrální banka nenechá korunu skokově oslabit, což bylo pro korunu pozitivní. Po ukončení intervenčního režimu se koruna posunula mírně ke slabším hodnotám kolem 24,2 Kč za euro. Navzdory tomu konsensus prognóz očekává kurz koruny koncem roku nadále kolem 24 Kč za euro, v příštím roce pak nepatrně na slabší úrovni. Stabilita prognózy kurzu i přes kurzový dopad ukončení intervenčního režimu prozatím souvisí s tím, že trhu není známo, v jakých objemech začne centrální banka rozprodávat část výnosů ze svých devizových rezerv, což bude působit ve prospěch kurzu koruny. Rozptyl odhadů kurzu zůstává stejně jako v dřívějších prognózách značný, a to zejména pro rok příští, kdy se pohybuje pro konec roku od 23 po 24,5 Kč za euro.
Navzdory vysokým deficitům roste zadlužení vůči HDP jen mírně, a to díky vysoké inflaci
Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA na 4 % HDP stejně jako v předchozí květnové prognóze. Pro příští rok pak ve výši 2,8 %. Pokles více než o jeden procentní bod je dán kombinací odeznění jednorázových výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií, cyklického oživení tuzemské ekonomiky a nového konsolidačního balíčku. Ačkoli se tak deficity budou v obou letech pohybovat ve stovkách mld. Kč, zadlužení státu vůči HDP se zvyšuje relativně mírně, za čímž stojí i vysoká inflace zvyšující nominální růst HDP. Tuzemská ekonomika ale čelí citelné fiskální nerovnováze a její zmírnění vyžaduje změny jak na příjmové, tak výdajové stránce rozpočtu.
Přidejte odpověď