Ve středu 16. srpna vládní kabinet schválil návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit přesouvání zisků do daňových rájů.
Návrh vychází z evropské směrnice, kterou se členské státy zavázaly aplikovat od počátku roku 2024 a která nastavuje podmínky pro zdanění velkých firem. Všechny společnosti působící v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem 750 milionů eur a vyšším, budou muset odvádět od počátku nového roku minimálně 15% daň z příjmů. Směrnice zvýší daňovou sazbu v Evropské unii jako celku a přivede příjmy do veřejných rozpočtů. Pro Česko půjde dle odhadu ministerstva financí o částku 4 až 6 miliard korun ročně a bude se týkat až 3 tisíců společností (z toho 150 – 350 společností bude dorovnávací daň hradit). Tématu se dále v komentáři věnuje daňová poradkyně Hana Veselá ze společnosti BDO.
Příslušný návrh zákona vycházející z evropské směrnice zavádí novou povinnost primárně mateřským společnostem velkých nadnárodních a národních skupin odvádět dorovnávací 15% daň v souladu s pravidly Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). A to tím způsobem, aby za každou jurisdikci, ve kterých se tato skupina nachází, byla odvedena tato daň bez ohledu na to, zda se jedná o zemi, která evropskou směrnici implementovala nebo se připojila k pravidlům OECD.
Jednotlivé státy pak mají možnost uplatnit svoji lokální dorovnávací daň. Pokud si však některá země tuto lokální dorovnávací daň nezavede, odvede minimální daň její mateřská společnost ve své jurisdikci, případně se o ni podělí ostatní společnosti ve skupině. Česká republika se o tento dodatečný zdroj pro výběr daně nehodlá připravit a tuto lokální dorovnávací daň chce vláda zavést v připravovaném zákoně o dorovnávacích daních, přičemž navrhuje jeho projednání ve Sněmovně ve zrychleném režimu.
Zákon tak zavádí dvě zcela nové daně s vlastními pravidly, která jsou odlišná od pravidel pro daň z příjmů fyzických a právnických osob stanovená zákonem o daních z příjmů.
Předně zavádí tzv. tuzemskou dorovnávací daň. Poplatníkem se stanou vždy české společnosti (čeští daňoví rezidenti, případně stálá provozovna zahraniční společnosti), které jsou členy velké nadnárodní či vnitrostátní skupiny (viz níže). Dále Zákon zavádí tzv. přiřazovanou dorovnávací daň, kterou budou v České republice hradit za určitých podmínek české společnosti.
Koho se povinnost zdanění týká
Jakým způsobem česká společnost zjistí, zda se stane poplatníkem této minimální daně v České republice? Základním podmínkou je, aby patřila do skupiny společností, jejichž roční výnos převýšil více než 750 milionů eur, v přepočtu přes 18 miliard korun (ve dvou ze čtyř předcházejících zdaňovacích období). Roční výnos zjistí z konsolidované účetní závěrky, kterou sestavuje nejvyšší mateřská společnost. Zdali bude dosažen tento limit, do značné míry ovlivní pravidla pro sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřskou společností či mateřskou společností, která se nachází o úroveň níže.
Výpočet tuzemské dorovnávací daně
Pokud česká společnost bude patřit do velké nadnárodní či národní skupiny, bude v dalším kroku nutné zjistit, jakou efektivní daňovou sazbu dosáhla celá skupina v České republice.
Její výpočet bude velmi komplexní. Za určitých podmínek bude možné vycházet z účetních výkazů sestavených dle českých účetních pravidel (tj. odlišných od účetních pravidel, dle kterých byly sestavené konsolidované účetní výkazy nejvyšší mateřskou společností). Pokud bude efektivní daňová sazba celé skupiny v České republice nižší než 15 %, bude nutné dále testovat efektivní daňovou sazbu za každou českou společnost samostatně. Pokud česká společnost bude dosahovat efektivní daňové sazby nižší než 15 %, bude povinna hradit tuzemskou dorovnávací daň.
Pokud mezi českými společnostmi budou i poplatníci daně z příjmů, kteří čerpají slevu na dani v rámci investičních pobídek či např. odpočet na vědu a výzkum, tuzemská dorovnávací daň může výrazně vyrušit případnou daňovou úsporu.
Výpočet efektivní daňové sazby bude vycházet ze splatné a odložené daně, nicméně nepůjde jednoduše převzít údaje vykázané v účetních výkazech. Naopak, propočet bude velmi náročný. Zpravidla bude nutné vycházet z hodnot, které vstoupily do konsolidované účetní závěrky sestavené nejvyšší mateřskou entitou (před očistěním o vzájemné vnitroskupinové transakce). Tyto hodnoty bude nutné dále testovat dle komplexních pravidel pro výpočet dorovnávací daně.
Tuzemská dorovnávací daň se nejprve propočte za celou skupinu v České republice, a následně se rozdělí mezi ty české společnosti, jejichž efektivní daňová sazba nedosahuje minimální výše 15 %, a to na základě poměru jejich zisků stanovených dle komplexních pravidel pro výpočet dorovnávací daně.
Daňové přiznání a další administrativní úkony
Každou českou společnost, která patří do velké nadnárodní či národní skupiny, čeká povinnost podávat samostatně informační přehled a daňové přiznání (v případě, že bude hradit tuzemskou dorovnávací daň) a v neposlední řadě vznikne povinnost registrace k této dani, a to nejpozději do 15 dnů od okamžiku, kdy se stane poplatníkem dorovnávací daně (tj. některé společnosti již do 15. ledna 2024 podle aktuálního návrhu zákona).
Spravovat tuto daň bude Specializovaný finanční úřad. Dorovnávací daň bude splatná k datu podání daňového přiznání.
Pro správné stanovení povinnosti hradit minimální daň v České republice bude nutná spolupráce napříč celou skupinou. K tomu bude zapotřebí velmi dobrá znalost nejen českých účetních předpisů, ale také předpisů, dle kterých je sestavována konsolidovaná účetní závěrka nejvyšší mateřskou společností (IFRS, US GAAP apod.). Užitečným informačním zdrojem se stanou i modelová pravidla OECD.
S účinností zákona o dorovnávacích daních se počítá od počátku příštího roku, dle požadavků evropské směrnice. Společnostem proto již nezbývá mnoho času se na tuto poměrně složitou a administrativně náročnou změnu řádně připravit.
Autorka: Hana Veselá, daňová poradkyně ze společnosti BDO
Přidejte odpověď