Bankovní rada České národní banky dnes projednala Zprávu o finanční stabilitě – podzim 2022, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům. Tento podklad byl pro bankovní radu východiskem pro nastavení tzv. makroobezřetnostní politiky, jejímiž hlavními nástroji jsou proticyklická kapitálová rezerva bank a limity ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů.
- Bankovní rada ČNB ponechala v platnosti nastavení závazných limitů ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů, které platí od 1. dubna 2022.
- Limit ukazatele DTI (celkový dluh žadatele o úvěr vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu) bude nadále činit 8,5 (9,5 pro žadatele mladší 36 let).
- Limit ukazatele DSTI (poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem) zůstává na úrovni 45 % (50 % pro žadatele mladší 36 let).
- Horní limit ukazatele LTV (poměr úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) setrvá na 80 % (90 % pro žadatele mladší 36 let).
- Poskytovatelé mohou až na 5 % objemu hypotečních úvěrů nadále aplikovat výjimku z plnění limitů.
- Limity ukazatelů byly poskytovateli v podstatě dodržovány.
- Ceny bytů v ČR, které již začaly sestupovat z cyklického vrcholu, byly k pololetí roku 2022 zhruba o 60 % vyšší, než by odpovídalo úrovni příjmů mediánové domácnosti, a zhruba o 40 % vyšší, než by odpovídalo požadovaným výnosům z pronájmu nemovitosti.
- Bankovní rada ČNB dnes rozhodla také o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 2,5 %, kterou budou banky povinny dodržovat od 1. dubna 2023.
- Finanční sektor v ČR zůstává vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji.
- Bankovní sektor je dostatečně kapitálově vybaven pro absorpci šoků i v případě déletrvajících ekonomických potíží a klimatických šoků.
- Nebankovní finanční sektor (pojišťovny, penzijní fondy aj.) zůstává rovněž odolný.
„V době, kdy je náš hlavní cíl podstatné snížení inflace, musíme být velmi přísní a neslevovat v nárocích na banky i jejich klienty, aby vznikalo méně dluhů,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.
Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o ponechání horních hranic ukazatelů LTV, DTI a DSTI u hypotečních úvěrů na úrovni platné od letošního dubna. Toto rozhodnutí bylo založeno na posouzení vývoje finančního cyklu, zranitelnosti bankovního sektoru a ostatních faktorů, které ovlivňují jeho odolnost.
„Nadhodnocené ceny nemovitostí, vyšší úrokové sazby z hypotečních úvěrů, dopad inflace a cen energií na životní náklady domácností, očekávané zpomalení hospodářské aktivity a významné ekonomické a geopolitické nejistoty jsou faktory, které v současnosti zvyšují rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů. I přes současný pokles hypoteční úvěrové aktivity je další působení ukazatelů LTV, DSTI a DTI důležité pro zachování dlouhodobé stability bank a domácností,“ uvedla po dnešním jednání Karina Kubelková, členka bankovní rady ČNB dohlížející sekci finanční stability. Ukazatel LTV tlumí rizika poklesu hodnoty zástav, ukazatele DSTI a DTI přispívají ke zvyšování kvality úvěrového portfolia bank a stability domácností.
Zpráva o finanční stabilitě – podzim 2022 obsahuje rovněž výsledky zátěžového testu bankovního sektoru zohledňujícího klimatická rizika. Výsledek dokladuje jeho schopnost ustát delší období silně negativního vývoje včetně dopadů klimatických rizik a politik, které na ně reagují. Došlo by však ke značnému nárůstu úvěrových selhání a silnému oslabení ziskovosti.
„Výchozí pozice bankovního sektoru je příznivá. Jeho klíčovým rizikem nicméně zůstává další vývoj kvality úvěrového portfolia. U toho sice pozorujeme signály mírného zhoršování, prozatím ale nejsou doprovázeny zvýšenými úvěrovými ztrátami, jejichž včasné a konzervativní identifikaci bankami přikládá ČNB zásadní význam,“ upozornil ředitel sekce finanční stability ČNB Libor Holub.
„Bankovní sektor jako celek by plnil regulatorní kapitálové limity v Základním scénáři vývoje ekonomiky i v hypotetickém Nepříznivém scénáři s klimatickými riziky. Nicméně dopad Nepříznivého scénáře do kapitálového vybavení bank by byl velmi citelný a zvýraznil by význam kapitálových rezerv. Silné nejistoty ohledně dalšího vývoje domácí i světové ekonomiky a souběh řady rizik vyžadují od bank vysokou míru obezřetnosti při řízení bilancí, rizik i kapitálu, včetně dividendové politiky,“ doplnil.
Bankovní rada dnes rovněž rozhodla o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 2,5 %, kterou budou banky povinny dodržovat od 1. dubna 2023. Do té doby bude sazba proticyklické kapitálové rezervy postupně narůstat ze současné úrovně 1,5 % v souladu s dříve učiněnými rozhodnutími. Bankovní rada v tomto rozhodnutí zohlednila vysoký objem dříve přijatých rizik v bilanci bankovního sektoru, absenci materiálních úvěrových ztrát, zhoršený výhled vývoje ekonomiky a rychlou úvěrovou dynamiku zejména cizoměnových úvěrů nefinančním podnikům. Bankovní rada rovněž přihlédla k současným geopolitickým a makroekonomickým nejistotám, které vytváří prostor pro náhlou a silnou materializaci dříve přijatých rizik.
ČNB je připravena pružně reagovat v případě neočekávaných a silných nepříznivých šoků.
„V případě zhoršení ekonomické situace a vzniku významných úvěrových ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu rezervy snížit, případně rezervu zcela rozpustit s cílem pokrýt vzniklé ztráty a podpořit schopnost bank plynule úvěrovat reálnou ekonomiku,“ zdůraznila členka bankovní rady Kubelková.
Přidejte odpověď