V listopadu tradičně dochází k razantnějšímu prohloubení deficitu, kdy zaostává příjmová strana, a naopak výdajová získává na tempu, a jinak tomu nebylo ani letos. Deficit se tak prohloubil na 337,1 miliardy Kč, což je zhruba o 50 mld. navíc (v záporu) proti konci října.
Vzhledem k tomu, že v roce 2020 dosáhl finální deficit 367 mld. Kč, nabízí se na první pohled srovnání s ním. Tehdy v listopadu saldo dosahovalo 341,5 mld. Kč. Trajektorie tak zůstává velmi podobná, spíše ve směru mírně nižšího deficitu, než který je aktuálně vládou naprojektovaný. Celkově jde o třetí nejhorší listopadový výsledek, kdy kromě roku 2020 byla situace horší už jen v loňském roce. Tehdy na konci listopadu dosahoval deficit více jak 400 mld. Kč, finální záporné saldo na konci prosince pak bylo ještě zhruba o 20 mld. vyšší.
Před závěrečným měsícem letošního roku došlo v meziročním srovnání k růstu na obou stranách rozpočtu. Zatímco příjmy SR vzrostly meziročně o 7,2 % (+95,5 mld. Kč), výdaje rostly o 1,8 % (29,0 mld. Kč).
Obrázek na příjmové straně je podobný jako v předchozích měsících. Vyčnívá tak především růst inkasa daně z přidané hodnoty (+16,1 %, +43,6 mld. Kč), kde je ale zajímavé pozorovat postupné snižování meziročního přírůstku.
V říjnu činil meziroční nárůst 18,5 %, v září 18,3 %, v srpnu pak 18,6 %. Vývoj odráží kombinaci poptávky domácností a inflace, kdy z listopadového snížení lze odhadovat, že již dochází k určitému ochlazování na jedné, nebo spíše obou stranách této rovnice.
Na straně výdajů svítí také již klasické položky, kde významnou roli hrají především výplaty důchodů, které meziročně rostly o 8,1 %, což odpovídá 28,6 mld. Kč. Dalších 11,6 mld. navíc (+13,7 %) proti loňskému rozpočtu představují výdaje států na platby veřejného pojištění za tzv. státní pojištěnce. To je dáno zvýšením plateb, i větším počtem těchto pojištěnců, mj. v důsledku příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Naopak stejně jako po celý letošní rok ve prospěch nižších výdajů hrají především transfery podnikatelům, které jsou díky loňské covidové pomoci nižší o 56,2 % (-57,9 mld. Kč).
Celkový listopadový obrázek nepřinesl větší překvapení a rozpočet poměrně přesně směřuje k 375mld. deficitu. Zpomalení růstu u inkasa DPH je dobrou zprávou pro ČNB, kde jak zpomalení poptávky, tak snížení inflace představují žádoucí směr, který teoreticky může uspíšit diskuzi o snižování sazeb.
Vzhledem k dále vysoké inflaci, která bude dvouciferná i v první části příštího roku ale neočekáváme, že by snížení přišlo dříve než v Q3’23. Co se týká samotného rozpočtu, pro příští rok byl poslanci schválen plán vlády pro hospodaření se schodkem ve výši 295 mld. Kč, tedy o 80 mld. nižším než v letošním roce. K podpisu ho dostane Miloš Zeman, který na začátku listopadu nepodepsal návrh pro letošní rok, jeho veto ale bylo ale v průběhu měsíce přehlasováno poslanci.
Autor: Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank
Přidejte odpověď